Jsem fotografem vlastně už od dětství, kdy jsem si půjčoval tatův Zenit. Postupně jsem si našel vlastní přístup k focení párů a rodin. Při focení je pro mě nejdůležitější příjemná nálada a přirozenost každého. Nemám rád pózování a strojené pózy. Většina focení tak vzniká v příjemné a uvolněné náladě. Tohle není fráze, to jsou Vaše reakce na mě a to, že se mi vracíte na další focení a taky, že mě doporučujete dál známým i neznámým je pro mě největší poděkování jaké mi můžete dát. I díky skvělé přítelkyni a teď již skvělé manželce jsem měl možnost se postupně vypracovat ve svatebního fotografa. Tato práce je hodně náročná a můžu říct, že mě každá další svatba posouvá dál k tomu abych byl pro Vás tím pravým fotografem a možná spíš dobrým člověkem, se kterým rádi prožijete Váš velký den nebo Vaši životní chvilku. A právě díky tomu mohu říct, že se na svatbách potkávám jen se skvělými lidmi.